773 677 006

info@cestasnu.cz

Detail státu

Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina - transparent

Nabízíme 10 ubytovacích kapacit za cenu 1 090 Kč - 14 550 Kč.

Destinace:

Výsledky hledání
Náš tip
Zenit

Zenit

Bosna a Hercegovina » Neum

187 termínů / 0 Last minute / 47 First minute

Strava: PL Odlet: - Odjezd z: 11 míst

autobus vlastní FM

Náš tip
Grand Hotel Neum

Grand Hotel Neum

Bosna a Hercegovina » Neum

316 termínů / 0 Last minute / 0 First minute

Strava: PL, Al Odlet: - Odjezd z: 11 míst

autobus vlastní

Náš tip
Bosna a Hercegovina a její lahůdky

Bosna a Hercegovina a její lahůdky

Bosna a Hercegovina

1 termín / 0 Last minute / 1 First minute

Strava: PL Odlet: - Odjezd z: 5 míst

autobus FM

Náš tip
Bosna a Hercegovina - turistika v opuštěných horách, orientální města a pohostinní lidé

Bosna a Hercegovina - turistika v opuště…

Bosna a Hercegovina

1 termín / 0 Last minute / 0 First minute

Strava: SN Odlet: - Odjezd z: 0 míst

autobus

Náš tip
Bosna a Hercegovina s dobrou partou

Bosna a Hercegovina s dobrou partou

Bosna a Hercegovina

1 termín / 0 Last minute / 0 First minute

Strava: SN Odlet: - Odjezd z: 0 míst

autobus

Náš tip
Letní řeky Balkánu

Letní řeky Balkánu

Bosna a Hercegovina

1 termín / 0 Last minute / 0 First minute

Strava: BS Odlet: - Odjezd z: 0 míst

autobus


další nabídky >

Bosna a Hercegovina - užitečné informace

Celní a devizove predpisy

Měnovou jednotkou používanou v BaH je BAM (konvertibilní marka, v místních podmínkách označovaná KM).
1 BAM = cca 14,5 Kč, 1 BAM = cca 0,5 EUR
Celní předpisy pro běžné turistické cesty jsou podobné jako v ČR: limity na alkohol, cigarety atd. Neexistují obecná množstevní omezení na dovoz ostatního zboží. Upozorňujeme však na nejednotnost v zákonných normativech, určujících podmínky pro dovoz i vývoz komerčního zboží v jednotlivých částech BaH (např. dovozní přirážky, lhůty k proclení).
K dovozu a vývozu domácích zvířat je nutný Evropský zdravotní průkaz (tzv. evropský pas). Psi musí být označeni čipem, který jim může být voperován již v ČR nebo i u libovolného veterináře v BaH. V Sarajevu působí několik veterinářů, jejichž služby jsou na české úrovni.
Dovoz a vývoz valut a místní měny nemá stanovená omezení. Nepožaduje se prokazování finančního zajištění, ani povinná směna valut. ČSOB v některých svých pobočkách v Praze (Na příkopech, Senovážné nám.) směňuje konvertibilní marky. V Sarajevu směňuje české koruny Raiffeisenbank.
V BaH působí některé bankovní řetězce, např. rakouská Raiffeisenbank a HVB Bank, turecká Ziraat Bank, americká AMRO bank a další. Banky ovládané domácím kapitálem jsou již stabilizované, vlna krachů opadla.
Bankomaty (na karty VISA, Master Card, American Express) se nacházejí ve všech větších městech, v sarajevských supermarketech a luxusních buticích je možné platit kartami přímo. Možnost platby platebními kartami stále roste, zůstává však omezená na větší města. Doporučujeme proto s sebou dostatečné množství hotovosti, nejlépe v nižších hodnotách bankovek. Nejlepší kurs k výměně má Euro, fixně činí 1,95 BAM, poplatek za směnu činí 0,2-0,8%. Eurem, bankovkami nikoli mincemi, lze navíc běžně platit v obchodech (i malých) a restauracích po celé BaH.
Wireless transfer (American Express, Western Union) působí v Sarajevu, Banja Luce a Mostaru a stejně jako jinde v Evropě garantují (se známými vysokými poplatky) mezinárodní převod peněz v řádu hodin.; Měnovou jednotkou používanou v BaH je BAM (konvertibilní marka, v místních podmínkách označovaná KM).
1 BAM = cca 14,5 Kč, 1 BAM = cca 0,5 EUR
Celní předpisy pro běžné turistické cesty jsou podobné jako v ČR: limity na alkohol, cigarety atd. Neexistují obecná množstevní omezení na dovoz ostatního zboží. Upozorňujeme však na nejednotnost v zákonných normativech, určujících podmínky pro dovoz i vývoz komerčního zboží v jednotlivých částech BaH (např. dovozní přirážky, lhůty k proclení).
K dovozu a vývozu domácích zvířat je nutný Evropský zdravotní průkaz (tzv. evropský pas). Psi musí být označeni čipem, který jim může být voperován již v ČR nebo i u libovolného veterináře v BaH. V Sarajevu působí několik veterinářů, jejichž služby jsou na české úrovni.
Dovoz a vývoz valut a místní měny nemá stanovená omezení. Nepožaduje se prokazování finančního zajištění, ani povinná směna valut. ČSOB v některých svých pobočkách v Praze (Na příkopech, Senovážné nám.) směňuje konvertibilní marky. V Sarajevu směňuje české koruny Raiffeisenbank.
V BaH působí některé bankovní řetězce, např. rakouská Raiffeisenbank a HVB Bank, turecká Ziraat Bank, americká AMRO bank a další. Banky ovládané domácím kapitálem jsou již stabilizované, vlna krachů opadla.
Bankomaty (na karty VISA, Master Card, American Express) se nacházejí ve všech větších městech, v sarajevských supermarketech a luxusních buticích je možné platit kartami přímo. Možnost platby platebními kartami stále roste, zůstává však omezená na větší města. Doporučujeme proto s sebou dostatečné množství hotovosti, nejlépe v nižších hodnotách bankovek. Nejlepší kurs k výměně má Euro, fixně činí 1,95 BAM, poplatek za směnu činí 0,2-0,8%. Eurem, bankovkami nikoli mincemi, lze navíc běžně platit v obchodech (i malých) a restauracích po celé BaH.
Wireless transfer (American Express, Western Union) působí v Sarajevu, Banja Luce a Mostaru a stejně jako jinde v Evropě garantují (se známými vysokými poplatky) mezinárodní převod peněz v řádu hodin.
 

Dokumenty

Občané EU mohou vstupovat na území Bosny a Hercegoviny, projíždět jím a opouštět toto území na základě předložení platného občanského průkazu, který je uznáván jako cestovní doklad. Proto lze jako cestovní doklad k cestování do Bosny a Hercegoviny použít i občanský průkaz ČR, a to v případě cestování do tohoto státu pozemní cestou (nikoli letecky).

Doporučujeme, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem, i když je zapsán v občanském průkazu svého rodiče. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.

Dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může v souladu s právními předpisy ČR takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku. Nicméně hraniční orgány Bosny a Hercegoviny neakceptují zápis dítětěte do cestovního pasu rodiče, pokud tento zápis neobsahuje fotografii dítěte. Z tohoto důvodu je potřeba, aby dítě mělo vlastní cestovní pas.

Při cestách vlastními motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz (zapůjčené vozidlo – doklad o zapůjčení) a doklad o pojištění vozidla (zelená karta), kterou na trase ČR - Bosna a Hercegovina mohou vyžadovat policejní orgány všech států, kterými na cestě do Bosny a Hercegoviny projíždíte.

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Bepečnostní situace

Politická situace je stabilní, je nicméně stále ovlivněna výsledky války v letech 1992-1995, která byla ukončena Daytonskou mírovou dohodou. Ta zřídila v zemi funkci Vysokého představitele mezinárodního společenství, který v současně působí i jako Zvláštní představitel Evropské unie (HR/EUSR). V zemi jsou rozmístěny policejní (EUPM) a vojenské mise (EUFOR) EU. HR je vybaven rozsáhlými výkonnými pravomocemi, nicméně v posledních letech jeho úloha přechází od exekutivní v asistenční.
Bezpečnostní situace je klidná, s výjimkou občasných incidentů. Projevy násilí se nejčastěji týkají chuligánů a fotbalových fanoušků nebo vyřizování účtů mezi skupinami organizovaného zločinu. Úroveň obecné kriminality (kapesní krádeže, krádeže aut, loupeže) je v hlavním městě Sarajevu srovnatelná s Prahou, ve zbytku země je nižší než v ČR. Všudypřítomná válečná traumata a poměrně vysoké množství zbraní držené obyvateli nicméně dlouhodobě udržují výrazně vyšší latentní úroveň násilí než v ČR.
Stálé minové nebezpečí
Nebezpečí představují zaminované prostory. Podle aktuálních údajů činí celková plocha s rizikem existence min 1 555,34 km2, což je 3,04 % území BaH. Aktuální mapy zaminovaných území je možné nalézt na www.bhmac.org. Cílem BaH je vyčistit území do roku 2019, počet zaminovaných lokalit 13 077, miny a nevybuchlá munice asi 220 tis. (odhady r. 2009). Odminována jsou města a obývané části BaH, avšak horská turistika nese značné riziko, neboť ne všechny zaminované oblasti jsou řádně označeny. Návštěvníci by se při cestování měli držet asfaltových silnic a viditelně užívaných cest.

Specifika


Silniční komunikace

Upozorňujeme rovněž na nevyhovující propustnost a stav komunikací. V Bosně a Hercegovině, s výjimkou dvou krátkých úseků, nejsou postaveny dálnice. Silnice často nemají středový pruh, ani zpevněnou krajnici. Často se projíždí hornatými terény, je nutno počítat s neosvětlenými tunely (zde se situace v poslední době zlepšuje), výmoly ve vozovce a s kolonami aut na hlavních trasách.
Hygienické podmínky

Nadále přetrvávají problémy s dodržováním hygienických pravidel. S “černými skládkami“ a pohozenými odpadky se návštěvníci mohou setkat nejen v přírodě, ale i ve městech. S výjimkou Sarajeva, které je pitnou vodou zásobováno z kvalitních podzemních pramenů, doporučujeme turistům, aby pili spíše balenou vodu a nápoje, a aby nenakupovali maso a mléčné výrobky na tržištích, pokud tyto produkty nejsou uloženy v chladících či mrazících boxech. Profylaktická kontrola kvality balených potravin je však v BaH na dobré úrovni. V BaH je poměrně velký výskyt volně pobíhajících psů a koček, kteří by potenciálně mohli být nositeli různých druhů nákaz a nemocí.

Náboženství

Sarajevo se chlubí pověstí „historického místa styku čtyř náboženství“ (katolictví, islámu, pravoslaví a judaismu), ale dnešní populace města (s výjimkou tzv. Východního Sarajeva, osídleného převážně pravoslavnými Srby) je z více než 80% muslimská. Jde v drtivé většině o příslušníky liberálního směru islámu. V Sarajevu i dalších městech lze běžně potkat šátkem zahalené ženy všeho věku (zejména v pátek, kdy se v mešitách konají společné modlitby), závoj přes obličej jich ale nosí minimálně. Společné pravidelné modlitby mají malou účast (týká se i zdejších křesťanů), alkohol se nabízí v srovnatelné míře s ČR, restaurace zůstávají otevřeny a jsou navštěvovány i během postního měsíce (ramadánu). Vepřové maso lze sehnat jen v největších supermarketech nebo ve Východním Sarajevu. V poválečné době se sice aktivizují i fundamentalistické proudy, avšak zastoupení jejich vyznavačů v populaci i vliv na společnost jsou zatím zanedbatelné. V celostátním měřítku je muslimů (Bosňáků) asi 45%, pravoslavných křesťanů (tj. Srbů) asi 35%, katolíků (tj. Chorvatů) asi 15%. Vzájemné tenze mezi vyznavači různých náboženství existují, avšak v posledních letech se vyhrocují jen vzácně a krátkodobě. Jsou spojené s etnickou identitou, a tak se nijak netýkají cizinců v zemi usazených či krátkodobých návštěvníků jakéhokoli vyznání. Náboženské zvyky cizinců, nejsou-li dávány najevo okázale, jsou všemi komunitami tolerovány.

Charakteristikou obyvatel BaH je otevřenost, družnost a pohostinnost. Ta ovšem může dosahovat míry, námi vnímané jako obtěžování a zásah do soukromí. Zvaní na kávu či rakiji lze jen těžko odmítnout, máme-li zůstat zdvořilí (platí zejména pro muže). Vnímání času je volné, dochvilnost a spolehlivost ve vztahu k danému slovu nepříliš vysoká. Další místní zvyklosti, vážící se k obchodním kontaktům a jednáním, jsou podrobně zpracovány v souhrné teritoriální zprávě.


Ceny

Ceny základních potravin jsou srovnatelné s ČR. Cena mléka se pohybuje kolem 1,5 BAM/l, masa kolem 12-18 BAM/kg, chleba kolem 0,5 BAM/kus, benzínu kolem 2 BAM/l, cigaret kolem 1 - 3 BAM. Ceny ovoce a zeleniny jsou v sezóně relativně nízké.

Nejlepší kurs k výměně má EURO, fixně činí 1,95 BAM, poplatek za směnu činí 0,2-0,8%. EURO, bankovky nikoli mince, je ve výše uvedeném kursu běžně používáno k placení v obchodech (i malých) a restauracích po celé BaH.

Umístění úřadu

Zastupitelský úřad ČR - se nachází se ve čtvrti Bistrik, naproti historického jádra města (přes řeku Miljacku), poblíž městského pivovaru (Sarajevska pivara) a katolického kostela s františkánským klášterem sv. Antonína Paduánského (sv. Ante), cca. 300 metrů od tramvajových zastávek linek č. 1,3,5 a 7 „Latinska Čuprija“ či „Vijećnica“.



Turistická infrastruktura

Turistická infrastruktura na území BaH byla silně poškozena v důsledku válečných událostí v letech 1992-1995 a její plná obnova je dlouhodobou otázkou. Nnicméně cestovní ruch se v poslední době čile rozvíjí, čehož je důkazem stále větší počet zahraničních turistů, kteří navštěvují BaH. Turistickými cíli s dostatečnými ubytovacími kapacitami jsou hlavní město Sarajevo, letovisko Neum - jediný přístup BaH k mořskému pobřeží, historické město Mostar a Medjugorje jakožto katolické poutní místo. Sarajevo a Mostar rovněž nabízejí dostatek ubytovacích i doprovodných kapacit pro turisty, historických pamětihodností, zejména sakrální architektury islámské, katolické, pravoslavné a židovské v jedinečné symbióze. Další historické památky, kterým však již většinou chybí turistická infrastruktura, zahrnují hrady a města Počitelj, Višegrad, Jajce, Doboj, Bihać, Travnik, Stolac s největším počtem středověkých bogomilských náhrobků (stečci).

V zimě skýtají hory v okolí Sarajeva kvalitní podmínky pro lyžování. Sjezdové i běžecké areály, na kterých probíhaly zimní olympijské hry 1984, jsou stále v provozu (střediska Jahorina, Igman, Bjelašnica poblíž Sarajeva, pohoří Vlašić a Čvrsnica). Úprava tratí a ostatní služby jsou na nižší úrovni než v ČR, střediska však nebývají přeplněná. Ceny jsou nižší než v ČR. Pro kanoistiku, rafting či sportovní rybaření v letním období jsou vhodné řeky Drina, Una, Vrbas, Neretva a Tara. Lesy nabízejí mnoho příležitostí k organizovanému lovu a odpočinek slibují i lázně Ilidža, Fojnica, Kiseljak, Teslić, Tuzla, Višegrad a Olovo a jejich termální i studené prameny a léčebné procedury. Podmínky pro cykloturistiku nejsou příliš dobré, ale i zde se začíná cykloturistika prosazovat a v okolí Sarajeva lze nalézt několik značených okruhů, v roce 2009 byl rovněž vydán cykloturistický průvodce s podrobným popisem cca 10 tras.

Hlavní silnice jsou silně frekventované se spoustou neosvětlených tunelů, vedlejší silnice často postrádají asfaltový povrch a jakékoli značení. Kvalitní podrobné mapy neexistují, i automapy cizího původu (např. Freytag&Bernd 1:250 000) často zobrazují neexistující silnice, nesprávně udávají jména vesnic a jejich spojnice a nerozlišují asfaltové a nezpevněné silnice.

Přírodní památky na území BaH zahrnují národní parky Kozara, Sutjeska, Hutovo Blato (ptačí hnízdiště), prales Peručica, kaňony Rakitnice a Krušnice, vodopády, jeskyně a vyvěračky, typické pro krasovou oblast Hercegoviny, dále pak vodopády Kravice v blízkosti města Čapljina nedaleko hranic s Chorvatskem nebo vodopád Skakavac u Sarajeva, druhotný pramen řeky Buny u města Blagaj.

Rekreačních možností v běžném smyslu je v bezprostředním okolí Sarajeva málo. Nejbližší přírodní koupání nabízí Jablanické či Boračké jezero vzdálené 1,5 hodiny cesty autem, Jadranské moře a jeho plně turisticky vybavená letoviska i kempy (Dubrovník, Split, Makarská riviéra) je vzdáleno cca 4 hodiny cesty autem. V bezprostředním okolí Sarajeva i jinde v BaH existují skvělé možnosti pro horskou turistiku, avšak kvůli trvajícímu nebezpečí min je třeba chodit zásadně po zpevněných či viditelně používaných cestách, při pohybu mimo ně je nejlepší mít místního průvodce či alespoň jeho radu. Běžně je tolerováno táboření a bivakování ve volné přírodě.

Odpuzujícím jevem je znečištění krajiny obaly a jinými odpadky a znečištění vodních toků odpadními vodami. Cestování po BaH není právně nijak omezováno.

Doprava

Vlastní automobil je téměř nutností. Síť meziměstské veřejné dopravy je nedostačující a přeplněná, spojuje spolehlivě pouze větší města, do odlehlých míst zajíždí sporadicky. Železniční tratě vedou jen do Záhřebu, Budapešti, Bělehradu a přes Mostar do přístavu Ploče, frekvence vlaků a meziměstských autobusů je výrazně nižší než u nás (2-5x denně mezi největšími městy). Místní doprava v Sarajevu sestává z jediné tramvajové trati, čtyř linek trolejbusových a sítě městských a předměstských autobusů. Dopravní prostředky i silnice bývají v době špičky přeplněné. Jednorázová jízdenka stojí v Sarajevu 1,60 BAM (při zakoupení ve stánku) a 1,80 BAM při zakoupení u řidiče (tj. cca: 75-95 centů). K návštěvě horských a odlehlých oblastí doporučujeme terénní automobil. Řízení v hustém sarajevském provozu, zejména v úzkých vedlejších uličkách ve svahu, bývá dosti náročné. Kázeň ostatních řidičů je o stupínek nižší než u nás. Ceny benzínu i nafty jsou o 10-15% nižší než v ČR.

Při pobytu v Sarajevu a větších městech důrazně doporučujeme parkování na placených, hlídaných parkovištích, a v noci pokud možno na hlavních, osvětlených komunikacích. Při zaparkování v postranních uličkách jsou auta s cizími poznávacími značkami často vykrádána.

Podnebí

Podnebí v Sarajevu se příliš neliší od podnebí v ČR. Je ovlivňováno spíše kontinentálním prouděním, roční úhrn srážek je 600 mm, tedy o něco více než v Praze. Je třeba vzít v úvahu, že město leží v nadmořské výšce 550 metrů, okolní hory dosahují 1500 metrů. V létě jsou maximální teploty 30 - 33 oC, přičemž je stálý mírný vánek. Zimní teploty klesají i pod 10 oC, sněhová pokrývka v okolí města leží zpravidla od poloviny prosince do poloviny března. Oblast Hercegovina (přímořský svah hlavního hřebene, hlavní město Mostar) se těší středomořskému podnebí s letními teplotami přes 40 oC, sníh je v nižších polohách téměř neznámý. Srážky zde mají občasný, přívalový charakter.

Tisk, internetové spojení

V BaH nejsou běžně k dostání české noviny (nejblíže na chorvatském pobřeží na Makarské), ostatní zahraniční noviny a časopisy, kromě srbských a chorvatských, do Sarajeva přicházejí s několikadenním zpožděním. Lze se k nim ovšem dostat v podobě internetových vydání. Za zhruba stejné ceny jako v ČR je k dispozici internetové připojení. Internetové kavárny nabízejí ve větších městech kapacitně kvalitní připojení za ceny okolo 1 EURO za hodinu. Knižní trh v BaH je výrazně méně rozvinutý než v ČR. Ze zahraničních publikací jsou v největších knihkupectvích v Sarajevu k dostání nejvýznamnější světové bestsellery v angličtině a knihy srbských a chorvatských nakladatelství v místním jazyce.

Průvodce

Existují průvodce v místním jazyce, angličtině, francouzštině, němčině. V češtině vyšel společný průvodce po horách BaH a Černé Hory v roce 2004 v nakladatesltví SKY (Turistika a Hory Ostrava).

Doprava z/do ČR

Cesta autem z Prahy do Sarajeva trvá podle zvolené cesty, provozu na silnicích a hraničních přechodech mezi 10 a 16 hodinami čistého času. Používané, časově srovnatelné, trasy jsou v zásadě tři. První vede sice oklikou (1150 km oproti 980 při druhé variantě), ale zato s výjimkou 30 km ve Slovinsku a mezi Pohořelicemi a Vídní a úseku v BaH skoro stále po dálnicích: Praha – Brno – Vídeň - Štýrský Hradec – Šentilj – Maribor – Krapina – Záhřeb -Slavonski Brod – Doboj – Zenica - Sarajevo. V létě o víkendech bývají některé její úseky, zvláště průjezd Slovinskem, značně přetížené. Druhá trasa naopak dálnice obchází (tím se ušetří při jedné cestě asi 20 euro na dálničních poplatcích): Praha – Brno - Bratislava- hraniční přechod Komárno či Rajka - dále po silnici E 17 vedoucí paralelně s novou maďarskou dálnicí na Moson – Györ - Székesfehérvár (odtud E 63) – Cece – Szekszárd –Moháč – Osijek - Slavonski Šamac – Doboj – Zenica - Sarajevo. V Maďarsku jsou kolem všech větších měst dobře značené obchvaty. Třetí cesta vede do Bratislavy a Rajky stejně, dále je před Mosoní odbočka na E 68, která se klikatí přes Sárvár, Szombathely, Körmend, Lenti a těsně před slovinskou hranicí odbočí na Letenye, kde je hraniční přechod do Chorvatska a ihned za ním začíná chorvatská dálnice. Dále přes Záhřeb a Slavonski Brod shodně s trasou 1.
Mezi Prahou a Sarajevem bohužel neexistuje přímé letecké spojení. Využívané jsou lety přes Záhřeb, Budapešť, Vídeň, Mnichov a Bělehrad. Vlakové či autobusové spojení využitelné pro cestu do a z ČR má Sarajevo se Záhřebem, Vídní, Budapeští, Lublaní a Mnichovem. V sezóně lze využívat častá spojení se Splitem či Dobrovníkem. Viz níže odkaz Letiště a jízdní řády.
Další možností je přímé mikrobusové spojení Praha - Sarajevo, ze Sarajeva vždy v úterý, z Prahy v pátek. Cesta jedním směrem stojí přibližně 80 euro. Místo je nutno předem rezervovat Užitečné internetové odkazy:

Turistické portály o BaH
www.bosna.unas.cz/turistika.html
www.bih-x.com
www.e-turizam.com
www.bhtourism.ba
www.chorvatsko.cz/aktual/050917bosna.html
http://navigator.ba

Lyžování
www.jahorina.org
www.jahorina.org/cjenik.php
www.bhski.ba/
www.skijanje.co.yu/Ski_Centri/BiH/bjelasnica.htm
www.vlasic-bih.com/
www.vlasic-online.com/

Hory, lázně

www.treking.cz/knihy/bosna.htm
www.kupresonline.com/

Rafting

www.una-kiro-rafting.com/
www.neretva.rafting.ba/

Sarajevo
www.sarajevo.ba
www.sarajevo.moj-grad.com
www.sarajevo-tourism.com/eng
www.navigator.ba/maps/sarajevo/index.php
www.sff.ba/eng
www.zemaljskimuzej.ba

Festivaly
www.sarajevskazima.ba
www.bascarsijskenoci.ba

Další města:

www.mostar.ba
www.mostar.moj-grad.com
www.banjaluka.rs.ba
www.banjalukaguide.com
www.visegrad.rs.sr
www.travnik-tourism.com

Vodopády a jezera

http://chorvatsko-drvenik.wz.cz/kravice.html
www.hutovo-blato.com
www.jablanicko-jezero.freeservers.com
www.boracko-jezero.freeservers.com/
www.prokosko-jezero.freeservers.com/


Letiště a jízdní řády

www.sarajevo-airport.ba
http://railweb.techsite.cz/bih-tour.html
www.centrotrans.com
.
Doporučení turistům

Stálé minové nebezpečí
Nebezpečí představují zaminované prostory. Podle aktuálních údajů činí celková plocha s rizikem existence min 1 555,34 km2, což je 3,04 % území BaH. Aktuální mapy zaminovaných území je možné nalézt na www.bhmac.org. Cílem BaH je vyčistit území do roku 2019, počet zaminovaných lokalit 13 077, miny a nevybuchlá munice asi 220 tis. (odhady r. 2009). Odminována jsou města a obývané části BaH, avšak horská turistika nese značné riziko, neboť ne všechny zaminované oblasti jsou řádně označeny. Návštěvníci by se při cestování měli držet asfaltových silnic a viditelně užívaných cest.

Parkování

Při pobytu v Sarajevu a větších městech důrazně doporučujeme parkování na placených, hlídaných parkovištích, a v noci pokud možno na hlavních, osvětlených komunikacích. Při zaparkování v postranních uličkách jsou auta s cizími poznávacími značkami často vykrádána. V případě vykradení doporučujeme přivolat policii (tel.. 122) a vyžádat si sepsání protokolu.

Cestování automobilem, dopravní nehoda

Při cestách vlastními motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz (zapůjčené vozidlo – doklad o zapůjčení) a doklad o pojištění vozidla (zelená karta), kterou na trase ČR - Bosna a Hercegovina mohou vyžadovat policejní orgány všech států, kterými na cestě do Bosny a Hercegoviny projíždíte.

Stanete-li se účastníkem dopravní nehody,

· vždy zavolejte neprodleně po nehodě policii na tel. č. 122, bez ohledu na to, kdo je viníkem,
· vyžádejte si od policie potvrzení o poškození vozidla (Potvrda o oštěćenju vozila), bez kterého nedoporučujeme opustit území Bosny a Hercegoviny,
· vyžádejte si kontakt na další účastníky nehody, případně na jejich pojišťovnu (pro urychlení vyřízení pojistky je praktické si vozidlo také vyfotit),
· český občan není povinen podepisovat žádné dokumenty, kterým nerozumí,
· protokol o dopravní nehodě zašle policie Velvyslanectví ČR v Sarajevu, kde je možné si jej dodatečně vyžádat pro potřeby pojišťovny v ČR. Obecné informace o tom, jak postupovat při dopravní nehodě v zahraničí, naleznete také na stránkách České kanceláře pojistitelů.
Cestovní doklad
Bosna a Hercegovina umožňuje vstup na své území také na základě předložení platného občanského průkazu občana ČR. Proto lze jako cestovní doklad k cestování do Bosny a Hercegoviny použít i občanský průkaz ČR, a to v případě cestování do tohoto státu pozemní i leteckou cestou.

Doporučujeme, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem, i když je zapsán v občanském průkazu svého rodiče. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.

Dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může v souladu s právními předpisy ČR takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku. Nicméně doporučujeme, aby při cestách do Bosny a Hercegoviny mělo dítě vlastní cestovní doklad.
Ztráta, krádež cestovního dokladu
· oznamte ztrátu/krádež cestovního dokladu na nejbližší policejní stanici, která vystaví potvrzení o ztrátě/krádeži (Potvrda o gubitku/krađi); upozorňujeme, však toto potvrzení nelze použít k přechodu hranice,
· kontaktujte Velvyslanectví České republiky v Sarajevu, které vystaví náhradní cestovní doklad k jednorázové cestě do ČR (k jeho vydání jsou třeba 2 fotografie pasového formátu). Event. je možné odcestovat zpět do ČR na platný občanský průkaz, pokud ho občan ČR má s sebou (v takovém případě není třeba velvyslanectví kontaktovat).
Zranění
· zavolejte první pomoc (hitna pomoć) na tel č. 124,
· podrobnější informace v kapitole Zdravotní pojištění.

Úmrtí
· zavolat policii na tel č. 122, která následně kontaktuje lékaře.

Víza

Vstup a pobyt na území Bosny a Hercegoviny do 90 dnů je bezvízový, a to bez ohledu na účel pobytu. Pokud je však účelem pobytu výdělečná činnost, je nutno zažádat na území Bosny a Hercegoviny místně příslušné oddělení cizinecké policie o vydání povolení k pobytu a pracovní povolení.

Pro všechny cizince platí přihlašovací povinnost, která musí být splněna do 24 hodin po příjezdu na území Bosny a Hercegoviny. Přihlášení se provádí u místní úřadovny cizinecké policie BaH (dle místa pobytu cizince). Při ubytování v hotelu zajišťuje přihlášení správa hotelu, při ubytování v soukromí za přihlášení zodpovídá hostitel.

Zdravotnictví - důležitá telefonní čísla

Předčíslí do BaH +387
Odtahová služba: Federace BaH 1282, Republika srbská 1285, Chorvaty osídlené oblasti BaH (část Hercegoviny) 1288.
Informace o telefonních číslech: Federace BaH 1182, Republika srbská 1185, Chorvaty osídlené oblasti BaH 1188.
Taxislužba: 1515, mezinárodní telefonní ústředna 1200, 1201
Policie: 122, centrála v Sarajevu (0) 33 206 666
Požární služba: 123, centrála v Sarajevu (0) 33 664 115
Lékařská záchranná služba: 124 (nemocnice viz níže Zdravotnictví)
Všechna důležitá telefonní čísla jsou též denně uváděna v místním tisku.
Na základě dosud platné dohody z 60. let mezi ČSSR a SFRJ je poskytováno ošetření v akutních případech zdarma. Vše ostatní (včetně např. ošetření zubů) je třeba hradit v hotovosti, ceny jsou pak dosti vysoké (např. ošetření zubů 200-400,- EUR). Cizinci žijící v Sarajevu využívají převážně služeb státní nemocnice Koševo, kde většina lékařů hovoří anglicky či německy a jimi poskytované služby jsou na dobré úrovni. Technické vybavení je zde srovnatelné s ČR. Mimo větší města BaH je úroveň (technická i personální) v porovnání s ČR nižší. Všechny běžné léky jsou dostupné, i když obvykle pod jinými názvy - nutno konzultovat zdejšího lékaře. V zemi existuje poměrně široká síť soukromých lékařů, kde se platí v hotovosti. Každopádně doporučujeme cestovní zdravotní připojištění.
Více informací lze získat na Velvyslanectví BaH v ČR, Opletalova 27, 110 00 Praha 1, tel. 22 44 22 510 nebo 511.
Telefonní čísla nemocnic:
Lékařská záchranná služba: +387 124
Klinické centrum Koševo v Sarajevě: +387 (0)33 444 800
Všeobecná městská nemocnice v Sarajevě: +387 (0)33 285 100
Univerzitní nemocnice Banja Luka: +387 (0) 51 216 725
Klinické centrum v Tuzle: +387 (0) 35 239 426
Krajská nemocnice v Zenici: +387 (0) 32 405 133
Krajská nemocnice v Goražde: +387 (0) 38 227 333
Krajská nemocnice Livno: +387 (0) 34 200 423
Krajská nemocnice Bihać: +387 (0) 37 223 333
Krajská nemocnice Brčko: +387 (0) 49 217 422
Krajská nemocnice Jajce: +387 (0) 30 658 107
Krajská nemocnice Travnik: +387 (0) 30 519 100
Krajská nemocnice Doboj: +387 (0) 53 238 561
Předčíslí do BaH +387
Odtahová služba: Federace BaH 1282, Republika srbská 1285, Chorvaty osídlené oblasti BaH (část Hercegoviny) 1288.
Informace o telefonních číslech: Federace BaH 1182, Republika srbská 1185, Chorvaty osídlené oblasti BaH 1188.
Taxislužba: 1515, mezinárodní telefonní ústředna 1200, 1201
Policie: 122, centrála v Sarajevu (0) 33 206 666
Požární služba: 123, centrála v Sarajevu (0) 33 664 115
Lékařská záchranná služba: 124 (nemocnice viz níže Zdravotnictví)
Všechna důležitá telefonní čísla jsou též denně uváděna v místním tisku.
Na základě dosud platné dohody z 60. let mezi ČSSR a SFRJ je poskytováno ošetření v akutních případech zdarma. Vše ostatní (včetně např. ošetření zubů) je třeba hradit v hotovosti, ceny jsou pak dosti vysoké (např. ošetření zubů 200-400,- EUR). Cizinci žijící v Sarajevu využívají převážně služeb státní nemocnice Koševo, kde většina lékařů hovoří anglicky či německy a jimi poskytované služby jsou na dobré úrovni. Technické vybavení je zde srovnatelné s ČR. Mimo větší města BaH je úroveň (technická i personální) v porovnání s ČR nižší. Všechny běžné léky jsou dostupné, i když obvykle pod jinými názvy - nutno konzultovat zdejšího lékaře. V zemi existuje poměrně široká síť soukromých lékařů, kde se platí v hotovosti. Každopádně doporučujeme cestovní zdravotní připojištění.
Více informací lze získat na Velvyslanectví BaH v ČR, Opletalova 27, 110 00 Praha 1, tel. 22 44 22 510 nebo 511.
Telefonní čísla nemocnic:
Lékařská záchranná služba: +387 124
Klinické centrum Koševo v Sarajevě: +387 (0)33 444 800
Všeobecná městská nemocnice v Sarajevě: +387 (0)33 285 100
Univerzitní nemocnice Banja Luka: +387 (0) 51 216 725
Klinické centrum v Tuzle: +387 (0) 35 239 426
Krajská nemocnice v Zenici: +387 (0) 32 405 133
Krajská nemocnice v Goražde: +387 (0) 38 227 333
Krajská nemocnice Livno: +387 (0) 34 200 423
Krajská nemocnice Bihać: +387 (0) 37 223 333
Krajská nemocnice Brčko: +387 (0) 49 217 422
Krajská nemocnice Jajce: +387 (0) 30 658 107
Krajská nemocnice Travnik: +387 (0) 30 519 100
Krajská nemocnice Doboj: +387 (0) 53 238 561