Kosovo

Mapa

Vlajka

Kontinent

Evropa

Hlavní město

Priština

Rozloha

10 912 km²

Počet obyvatel

2 100 000

Časové pásmo

GMT+1

Jazyk

albánština a srbština (oficiálně rovnoprávné),[1]

Náboženství

Sunnitský islám, Pravoslaví

Měna

euro (EUR)

Celní a devizove predpisy

Celní a daňový zákoník Republiky Kosovo je ke stažení na těchto stránkách: http://www.assembly-kosova.org/common/docs/ligjet/2008_03-L-109_en.pdf

Osoba vyvážející nebo dovážející valutu v hodnotě překračující €10,000 musí tuto sumu a její zdroj deklarovat odpovědnému celnímu úředníkovi. Rovněž tak při posílání částky převyšující €10,000 do zahraničí nebo přijímání takové částky ze zahraničí musí dotyčná osoba deklarovat tuto sumu odpovědnému celnímu úředníkovi. Podrobné informace jsou ke stažení zde: http://www.dogana-ks.org/?cid=2,50.

V osobních zavazadlech je cestovateli do Kosova povoleno dovézt:
a) z tabákových výrobků:
· 200 cigaret, nebo
· 100 krátkých doutníků, nebo
· 50 doutníků, nebo
· 250 g tabáku nebo
· směs proporcionálně od každého z výrobků;
b) z alkoholických nápojů:
· 1 litr alkoholických nápojů obsahujících více než 22% alkoholu nebo
· 2 litry alkoholických nápojů nepřesahujících 22% alkoholu;
c) z parfémů
· 50 g parfému nebo 0,25 litru toaletní vody
d) z léků
· množství potřebné pro potřeby cestovatele

Kromě léků a léčiv nesmí suma dováženého zboží přesahovat hodnotu €175. Pokud zboží přesahuje hodnotu €175, je cestovatel povinen zaplatit clo ve výši 26% hodnoty dováženého zboží. Podrobnosti k bezcelnímu dovozu zboží jsou ke stažení zde: http://www.dogana-ks.org/?cid=2,7 a v uživatelsky příjemnější verzi také zde: http://www.dogana-ks.org/repository/docs/lejimet%20e%20udhtarve.pdf

Dokumenty

Pas

Cestovatel z ČR, který přijede do Kosova na dobu kratší než 90 dnů, může přicestovat jen s platným pasem (šest měsíců od data vstupu) bez víza a nemusí se registrovat. Po uplynutí této lhůty je třeba se zaregistrovat na Kosovské policii – oddělení pro migraci. Pro bližší informace volejte: p. Muharrem Likaj, tel.: +381 38 508 81 224.

Podrobné informace specifikované v Zákoně o cizincích jsou k nalezení zde: http://www.assembly-kosova.org/common/docs/ligjet/2008_03-L-126_en.pdf.

Zelená karta

V Kosovu neplatí pojištění pro automobily (zelené karty) běžné jinde v Evropě. Proto je třeba zaplatit pojištění na hranicích. Pro osobní automobily činí nejkratší možné pojištění na 15 dní €50. Pro všechny další typy vozidel a časové úseky jsou ceny ke stažení zde: http://www.iak-ks.com/Bordi.aspx. V Kosovu jsou platné běžné české řidičské průkazy; řidiči autobusů a nákladních automobilů musí předložit patřičné dokumenty běžné v EU.
Pojištění je možné zaplatit přímo na hranici na všech přechodech (kromě dvou na severu – Gate 1 a Gate 31 – bližší informace viz dále v kapitole Víza – režim vstupu) v pobočkách pojišťoven akreditovaných v Kosovu - Dardania, Insig, Dukagjini, Kosova, Sigal, Sigma, Siguria, Croatia Sigurimi

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Bezpečnost

Situace v Kosovu je v zásadě klidná. Od vyhlášení nezávislosti došlo jen k několika málo incidentům, a to zejména ve městě Mitrovica, které je neuralgickým bodem vztahů mezi kosovskými Albánci a kosovskými Srby. V době klidu je pohyb po Mitrovici bezpečný, ovšem nepokoje jsou zcela nepředvídatelné, a v té době je radno vyhnout se zejména severní části města. Poslední incidenty se na předměstí Mitrovice, zvaném Kroj i Vitakut/ Brdjani odehrály v květnu 2009. Kromě Mitrovice není zcela bezpečné ani severní Kosovo, kde se rozmohlo pašeráctví. Kromě incidentů v Mitrovici došlo v roce 2009 také k incidentům v jihovýchodním Kosovu, zejména k blokaci hlavní silnice na trase Gnjilane/ Gjilan - Bujanovac (Srbsko), a to kvůli dodávkám elektřiny do kosovsko-srbských vesnic. Všechny incidenty ovšem byly malého rozsahu a života většiny obyvatel Kosova se nijak nedotkly.

Kriminalita

Pouliční kriminalita v Kosovu nepředstavuje velkou hrozbu. Platí všeobecná pravidla chování a opatrnosti stejná jako kdekoliv na světě. Na organizovaný v Kosovu běžný cestovatel přímo většinou nenarazí, ač má Kosovo v tomto směru nedobrou mediální reputaci.

Doprava

Největší nebezpečí hrozí v Kosovu od neukázněných řidičů. Kosovští řidiči většinou nijak dramaticky nepřekračují povolenou rychlost, ale je třeba dávat opravdu dobrý pozor na masivní nedodržování přednosti v jízdě, a to i ve zcela nečekaných situacích. Vzhledem k nedostatečné síti silnic je doprava hodně zhuštěná a nelze počítat s rychlými přesuny. Silnice jsou v ucházejícím stavu, přinejmenším oproti době nedávno minulé, ale jejich stav je stále pod evropským standardem. Dopravní špička v Prištině bývá úměrná urbanistické poddimenzovanosti města vzhledem k počtu jeho obyvatel, který dnes několikanásobně překračuje počet, s nímž počítal původní urbanistický plán. Co se týče meziměstské dopravy, ta je z velké míry zajišťována autobusy, většinou pořízenými z druhé ruky v Německu. Železniční síť je omezená na tah sever-jih a Priština-západ. Na evropskou síť je napojena jen spojem do Skopje. Hlavním železničním uzlem Kosova není Priština, ale blízké Kosovo Polje/ Fushë Kosova, kde je největší nádraží a kde se kříží severojižní a východozápadní spojení s průmyslovými tratěmi z dolů u města Obilič. Všeobecně je veřejná doprava v Kosovu laciná, a to včetně MHD a taxislužby. Hlavní kosovské letiště (a jediné veřejné) se nachází 22 km od Prištiny. Je na něj vcelku dobré spojení z celé Evropy. Vzhledem k tomu, že na něj nejezdí veřejná doprava, doporučuje se s taxikáři sjednat cenu předem. Neměla by překročit 20 Euro.

Nebezpečí

Problémem bývala nevybuchlá munice a miny. Dnes je již Kosovo téměř čisté, i když toto tvrzení nikdy nebude platit stoprocentně. Některá místa na albánsko-kosovské hranici a v lokalitě Vrello u prištinského letiště jsou stále zkoumána britskou organizací Hallo Trust, která se zabývá odminováváním. Jinak je ale většina míst v Kosovu už prochozena včetně hor a již dlouho nebyl zaznamenán úraz z důvodu nevybuchlé munice.

Turistické zajímavosti

Nejlepším a v podstatě jediným solidním průvodcem po Kosovu je Kosovo Travel Guide z edice Bradt: http://www.bradt-travelguides.com/details.asp?prodid=168

Z hlediska turistiky je zatím Kosovo oproti svým sousedům popelkou, přesto ho není radno přehlížet. V kombinaci s některou ze sousedních zemí představuje zajímavý turistický cíl. Jeho příroda i památky stojí za návštěvu. Tři pohoří převyšující dva tisíce metrů a čtyři památky na seznamu UNESCO, to vše na území ne větším než Středočeský kraj, tvoří lákadlo. Velké množství zajímavých památek na seznamu UNESCO není, protože jim kosovský stát nedokáže zajistit patřičnou údržbu. Kosovo stojí za návštěvu i z hlediska kulinářského, kombinace jídel z prostředí bývalé Jugoslávie a jídel albánských je neobvyklá, vynikající specialitou na několika místech jsou pstruzi.

Příroda

Na mnoha místech Kosova se zachovala panenská příroda. Pohoří Šar, Prokletije a Kopaonik skýtají nádherné zážitky při trekkingu, jízdě na horských kolech a v zimě sjezdového lyžování a skialpinismu. Vodopády Mirusha, okolí hradu Novo Brdo nebo přehradní jezera Gazivoda, Radonič a Batlava jsou dalšími místy, jež si zaslouží pozornost. Co se týče dostupnosti hor, nejlepšími výchozími místy v pohoří Šar jsou lyžařské středisko Brezovica (v zimě v provozu, sjezdovky kvalitní, ale veškeré vybavení bohužel značně zanedbané) a průsmyk Prevalac, v pohoří Prokletije nádherná soutěska Rugova a klášter Visoki Dečani a v pohoří Kopaonik spojovací horská silnice mezi Mitrovicou a Podujevem. Samostatnou kapitolou je nejjižnější cíp Kosova, tzv. Gora, obývaná Gorany, svérázným muslimsko-slovanským etnikem, kde je nádherná příroda podpořena etnografickou zajímavostí.

Památky

Nejvýznamnějšími památkami v Kosovu jsou srbské středověké sakrální stavby, ale zajímavé jsou i albánské a osmanské památky. Na seznamu UNESCO jsou čtyři srbské památky - klášter Visoki Dečani, klášter Gračanica, komplex Pećka Patrijaršija a kostel svaté Bohorodičky v Prizrenu. Z nich první tři jsou přístupny návštěvníkům, ale až po kontrole vojáky mise KFOR a někdy také po svolení mnichy. Z albánsko-osmanských památek je zajímavé především město Prizren se svými mešitami, kamenným mostem, tureckými lázněmi, komplexem Prizrenské ligy, katolickou katedrálou, srbskou čtvrtí (bohužel stále neopravenou) a pevností nad městem. Z čistě albánských památek pak za shlédnutí stojí opevněné domy, tzv. kuly, které se nejlépe dochovaly v obcích Isniq a Drenoc, a také kostely a příroda v katolické oblasti Has. V hlavním městě Prištině stojí za návštěvu komplex Emin Gjiku a osmanské mešity, ale většina Prištiny byla za komunistů srovnána se zemí, a proto zajímavější města jsou kromě Prizrenu také Gjakova/ Đakovica a Peja/ Peć. Kromě výše jmenovaných památek stojí ještě za návštěvu chorvatské katolické poutní místo Letnica a hrad Novo Brdo.

Počasí

Počasí je typické pro balkánskou oblast s horkými léty a zimami, které jsou kratší než u nás, ale mohou být stejně tuhé. Hlavní město Priština se nachází v nadmořské výšce přes 550 m.n.m, a je tak jedním z nejvýše položených měst. Rozdíl v teplotách však není významný.

Znečištění životního prostředí

V Kosovu jsou dva silné zdroje lokálního znečištění, a pak je také silné znečištění hlavních sídel a silnic neodklízenými odpadky a prachem. Lokálními zdroji znečištění jsou jednak neodsířené hnědouhelné elektrárny u města Obilič poblíž hlavního města Prištiny, jednak pozůstatky někdejšího mamutího jugoslávského konglomerátu Trepča sestávajícího z dolů na barevné kovy, hutí a továren na jejich zpracování, např. ve formě baterií. Po rozpadu hutí a továren došlo k nebezpečné kontaminaci půdy a vod olovem. Co se týče obecného znečištění odpadky, Kosovu chybí management odpadového hospodářství a rovněž kultura nakládání s odpadky .

Čas

V Kosovu platí středoevropský čas. Přechod na letní čas je též synchronizován s většinou EU

Hygiena

Co se týče civilizačních vymožeností, hygienické podmínky se v Kosovu radikálně zlepšily, i když stále nedosahují evropských standardů V dobrých restauracích už jsou evropské toalety, na venkově jsou většinou toalety tureckého typu.

Oficiální svátky

1. leden – Nový rok
7. ledna – Pravoslavné vánoce
17. února – Den nezávislosti
6. března – Den veteránů
9.dubna – Den přijetí Ústavy
1. květen – Svátek práce
24. prosince – Štědrý den
31. prosince – Silvestr
Pohyblivými svátky jsou: Velký Bajram, Malý Bajram, katolické velikonoční pondělí, pravoslavné velikonoční pondělí

Víza

Informace ke vstupu do Kosova a výstupu z něj

Podrobné informace specifikované v Zákoně o cizincích jsou k nalezení zde: http://www.assembly-kosova.org/common/docs/ligjet/2008_03-L-126_en.pdf. Upozorňujeme, že Kapitola III tohoto zákona o vízech není zatím ze strany Kosova naplňována. Kosovská republika tedy zatím nemá vízovou politiku. Jinými slovy neuplatňuje vízový režim vůči žádné zemi světa. Záleží na libovůli kosovských úředníků, zda-li podrobí cestovatele z třetí země zevrubnější prohlídce a budou např. požadovat pozvání nebo jiný důkaz o účelu cesty, ale obecně platí, že pro občany členských zemí EU, a to zvláště těch, které Kosovo uznaly, tedy včetně ČR, je vstup s platným pasem zcela bezproblémový do 90 dnů pobytu. Pas by měl být platný ještě nejméně šest měsíců od data vstupu do země. Tyto informace platí pro všechny vstupy do Kosova včetně těch ze Srbska, s výjimkou dvou v severním Kosovu, kde se do Kosova vstupuje přes území obývané kosovskými Srby a kosovská vláda nemá nad hraničními přechody Gate 1 u Leposaviće a Gate 31 u Zubin Potoku plnou kontrolu. ZÚ Priština doporučuje tyto přechody nepoužívat. Pokud tudy pojedou občané ČR na vlastní pěst, vystavují se riziku poměrně rozsáhlé celní kontroly u města Mitrovica, kde na příjezdových cestách čekají kosovští celníci a prohledávají všechna vozidla z důvodu hojného využívání severního Kosova k pašování. Druhým důvodem, proč nevyužívat severní přechody do Kosova, je nestálá a měnící se bezpečnostní situace v severním Kosovu.
Paradoxně složitějším úkolem je výstup ze země. Z Kosova nelze vycestovat ven přes Srbsko, pokud cestovatel také do Kosova přes Srbsko nevstoupil. Srbská strana považuje všechny vstupy do Kosova z třetích zemí za ilegální. Pokud tedy cestovatel vstoupí do Kosova přes letiště v Prištině, z bývalé Jugoslávské republiky Makedonie, z Albánie, anebo z Černé Hory, a bude chtít Kosovo opustit po zemi přes Srbsko, bude nekompromisně vrácen. Srbská policie si dává mravenčí práci s prolistováním pasu a zjišťováním, které razítko je v pase poslední. Pokud tedy má cestovatel v pase platné srbské razítko, ale to je "přebito" razítkem jiné země, nebude stejně do Srbska vpuštěn. Řešením je opustit Kosovo např. směrem do bývalé Jugoslávské republiky Makedonie nebo Černé Hory a odtud vstoupit do Srbska. Určitým problémem, aspoň v očích srbských pohraničníků a celníků, jsou i kosovská razítka udělená do pasu na předchozím hraničním přechodu. Srbští celníci je většinou přebíjejí nápisem "anulováno". ZÚ Priština již byl informován i o případech drobné šikany českých turistů z tohoto důvodu na makedonsko-srbských hranicích. Tomuto problému je možno předejít domluvou s kosovskými policejními úředníky na hranicích, aby razítko z tohoto důvodu do pasu nedávali nebo ho dali na separátní arch.

Hraniční přechody:
· s Albánií: 1. Vërmicë / Vrbnica, 2. Çafa Prushit, 3. Çafa e Morines, přes léto 2009 poprvé také 4. Goruzup, 5. Globočica (nezaměňovat s přechodem téhož jména s bývalou Jugoslávskou republikou Makedonií)
· s Černou Horou: 1. Kulina (přechod přes Kučiště Rugovskou soutěskou je dlouhodobě uzavřen)
· s bývalou Jugoslávskou republikou Makedonií: 1. Hani i Elezit / Dolno Blace (srbsky Đeneral Janković), 2. Globočica
· se Srbskem: 1. Gate 6 – Mučibaba, 2. Gate 5 – Končulj, 3. Gate 4 – Mutivoda, 4. Gate 3 – Merdare, 5. Gate 1 – Leposavić, 6. Gate31 – Zubin Potok

Zdravotnictví - důležitá telefonní čísla

Linky tísňového volání:

Všeobecná – 112
Policie – 192
Hasiči – 193
První pomoc – 194

Praxe poskytování první pomoci je v Kosovu poměrně omezená. Vzhledem k neexistenci platné dohody s ČR doporučujeme sjednat si zdravotní pojištění pokrývající veškeré náklady, aby případně mohly být cestovateli refundovány náklady.

Dopravní kontakty

· Prištinské letiště: +381 38 548 900, +381 38 548 430 – www.airportpristina.com
· Prištinská autobusová stanice: +381 38 550 011
· Železnice: +381 38 518 449 - http://kosovorailway.com/home.php?lang=2&mod=home&cat=14
· Taxislužba (mezinárodní předčíslí pro Kosovo je pro mobilní síť Vala +377, tzn. pro mobily začínající 044): VIP : 044 333 444, 038 500 444; VICTORY : 049 111 222, 044 111 222;
· BEKI : 044 503 603, 038 540 820; PRISHTINA : 044 203 030, 038 244 588; RGB : 038 515 151, 038 243 600; ROBERTI : 049 111 999, 038 500 006; VELANIA : 044 503 703; GENTI: 044 111 777
· Cestovní agentury a aerolinie (mezinárodní kód pro pevné linky je +381): ADRIA AIRLINES: 038 543 411; ALBANIAN AIRLINES: 038 548 455; ALTAVIA TRAVEL: 038 243 516; AUSTRIAN AIRLINES: 038 548 435; BRITISH AIRWAYS: 038 548 664; EUROKOHA REISEN: 038 502 061; KOSOVA AIRLINES: 038 243 480; KOSOVA REISEN: 038 241 111; MCM TRAVEL AGENCY: 038 242 424; REISBURO PRISHTINA: 038 243 702; VENETA TRAVEL: 038 233 442

Důležitá velvyslanectví a styčné kanceláře

Francie - +381 (0) 38 22 45 88 00
Velká Británie - +381 (0) 38 249 559
Německo - +381 (0) 38 254 500
Itálie - +381 (0) 38 244 925
Slovensko (styčná kancelář) - +381 (0) 38 246 255
Slovinsko - + 381 (0) 38 240 140

Mezinárodní telefonní předvolby:

+381 nebo +377 (Monako propůjčilo tuto předvolbu do užívání kosovskému mobilnímu operátorovi Vala)

Důležité webové stránky:

Policie – www.kosovopolice.com
KFOR: http://www.nato.int/kfor/
UNMIK: http://www.unmikonline.org/
EULEX: http://www.eulex-kosovo.eu/
OBSE: http://www.osce.org/kosovo
Zlaté stránky: http://www.faqeteverdha.biz/yell/eng/
Ubytování: http://www.hotelskosova.com/travelling.php?lng=2
Turistické stránky: http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/kosovo/evropa-kosovo-uvod, http://www.destinationkosova.com/, http://www.explorekosova.com/, http://www.inyourpocket.com/kosovo/city/pristina.html, http://www.bradt-travelguides.com/details.asp?prodid=168,